Cítím se hrozně, ráno jsem se probudilo brzy a nemohlo spát, ale ani vstávat a cítilo se naprosto bezmocně. Přálo si usnout do hlubokého spánku a nevnímat to, ale bohužel nemohlo jsem. Po pár hodinách jsem se přemohlo a vstalo. To všechno mě děsí, bojím se dne, kdy tu sílu nenajdu, protože zatím se mi to daří a já jsem schopno vstát, sic nejsem schopno vnímat nějak aktivně, ale i to stačí, abych se dokázal vyhrabat z postele. ... Už opět užívám mužský rod a to zcela automaticky....
Chovám se jako bych minulou noc celou propilo a raději to i tvrdím, protože jiné výmluvy neznám. Toto je to nejlepší odůvodnění deprese a mého pasivního výstupu, či snad dokonce neutrálního, unaveného, deprimovaného obličeje a spomalených gest.
Docela směšné je to, že po každé když jdu po ulici vedle silnice a tam zrovna jede nějaké auto, tak mě přijde do mysli představa toho, že roztáhnu ruce a stoupnu si před to auto. V tu chvíli cítím volnost, neuvěřitelný klid a mám utkvělou představu toho, že je to to správné řešení, protože pak ucítím ten pocit klidu.
Jsou to jen pouhé představy...
Mělo bych se učit, zítra píšu test a ani jsem si nepřečetlo poznámky, dnes to napravím. I když nevím jak? Mé pocity, ta strnulost, musím to nějak překonat, ale pořádně nevím jak. Pomohl by mi alkohol, nebo coke, či snad možná jen haš.. Jenže nic z toho nemám a i kdybych mělo, tak to brát nechci. Tyto látky jsou dobré, jenže stavy po nich jsou mnohem horší. Přemýšlím nad tím, proč vlastně se snažím zdravě stravovat, když mi na sobě vlastně nezáleží, protože vím, že jsem nicka v tomto světě a i kdybych něco snad znamenalo, stále by to pro mě nemělo smysl. V tomto světě se dá všechno tak snadno nahradit, každé lidské pouto, nic tu není výjimečné, ale dokáže se to na chvíli výjimečně chovat. Ta věta mi utkvěla v mysli, je fakt, že jsem ji lehce pozměnilo, ale.. Mám ji z Psycho Pass od Shoga. Svět v Psycho Pass mi hodně připomíná tento svět, protože lidskou rasu řídí jakási skupina lidí, kteří chtějí pro sebe jen to nejlepší, ovšem prezentují té většině něco jiného. Nutí je dělat věci, kterým ta většina přikládá význam a věří, že jsou správné, ale oni sami o správnosti vlastně nijak zvlášť nepřemýšlejí. Tento svět poukazuje na to, že každý je lehce nahraditelný, lidské životy nemohou mít smysl, ale je dobré, když jim ten smysl dáte, aby vám mohli sloužit. Je velmi důležité se zbavit těch, kteří jsou odlišní a chtějí bojovat za své zájmy, které mají dobře podložené. Snaží se něco změnit. A veřejnosti samozřejmě zatajovat všechny důležité věci.
Jsem smutné..
Jenže najdu všechnu sílu a tento smutek zabedním někde hluboko uvnitř a dokážu vše, co chci dokázat. Vím, že tu sílu mám. Mé pocity nic neznamenají. Mé skutečné city jsou nepodstatné. Toto je má realita. Skutečnost.
Žádné komentáře:
Okomentovat