Nový rok

A nové vše. 

Ne, tak docela, vše je vlastně úplně stejné, ale o to nejde, to totiž kazí ten pravý nádech všeho toho, co jsem naplánoval, ano naplánoval! Proč bych se měl dál trápit něčím takovým jako je vyjadřování, když je jasné, že se chci vyjadřovat v mužském rodě. Na víc kašlu, jen ve společnosti to samozřejmě omezím.

Dále nic, nic zajímavého, co bych sem mohl napsat, protože kdybych to napsal, mohl by si to někdo přečíst a to by nebylo dobré, mohu to napsat až poté, co se to stane jako jasný fakt, který se stal, ovšem porovnávat to s tím, jak jsem to chtěl a celkově, to mohu jen ve své hlavě. Bohužel jsem v takové situaci, že si nemohu dovolit dělat jakékoliv poznámky, protože by se vše mohlo perfektně otočit proti mě. I touto větou si dost naběhávám, ale zmírním to tím, že je přeci samozřejmé, že pokud zvěřejníte o sobě choulostivé věci, či jakékoliv věci o své osobě, tak se dají použít proti Vám. S čímž anonymita na internetu vlatně nemůže existovat. Protože vždy Vás to nějak propojí  Vaší sítí. 

Tudíž o svém životě vlastně psát dále nemohu. Nemohu psát o ničem, protože jsem v takové pozici. Ale rozhodl jsem se hrát. Ano, budou zde vzkazy pro určité osoby, především pro jednu osobu, protože já jsem v takové pozici, že o sobě mohu rozlašovat spoustu věcí. 

Za prvé, Můj drahý, doufám, že naše setkání bude legendární.

Za druhé už není. 

Nic více napsat nechci.