Bohužel, opravdu moc jsem se snažil nemyslet a nevnímat Určitou osobu. Prostě jsem se rozhodl, že raději půjdu po starých známých, kde to bude jednodušší a především jsem šmířený a určitými věcmi. Předevšim jsem si uvědomil, že nemá smysl se zajímat o někoho, o kom nic nevím a tudíž mě nemá, proč zajímat. Postupně jsem si uvědomil fakt toho, že když nemám, o co stát díky své nevědomosti, tak je vše v pořádku. Jenže, to by nemohl být můj život, aby se celé tohle mé smíření s tím, že o té osobě nic nevím, nepřekopalo. Bohužel.
Vzhledem k mému depresivnímu stavu díky škole a určitým problémům, jsem šel v sobotu do klubu, ano zcela sám. Nemám tím problém. Lehce se opít. Seznámil jsem se slečnou, která byla taktéž dost v depresi, ale vypadala mnohem hůře než já. Především byla opravdu hodně opilá. Několik hodin mi vyprávěla o své lásce, krásně se to poslouchalo. Byly to zajímavé věci, vlastně jsem se vůbec nedivil, že s slečna do takové osoby zamilovala. Bylo už pozdě a já se rozhodl odejít, ale ještě předtím mě napadlo, jestli nemá fotografii té osoby. Přeci jen znám tolik detailů, tak by mě zajímalo, jak taková úžasná osoba může vypadat?
Slečna samozřejmě nezahájela a hned vytasila vůj fotoaparát a řekla, že ty fotky jsou starší, ale právě, že tam vypadá naprosto úžasně a nadšeně mi vecpala fotografii před obličej.
V tu chvíli se mi téměř zastavilo srdce a já snad otevřel udiven situací i ústa. Ještě jednou jsem si projel očima celou fotografii a zkontroloval všechny možné podobnosti s osobou, u které jsem doufal, že to na té fotografii být nemůže! Podíval se na tetování, modré oči, brýle a ten nos.. Vážně? Vážně? To ne, to není možné!
Slečna si všimla mého vyděšeného pohledu a jen se mě zeptala, vzhledem k tomu, že to byla lesba. "Je to kočka, co?" A já s výdechem odpověděl, že to skutečně kočka je. Poté přepla na jinou fotografii a opět mi ji ukázala a já si v hlavě srovnal opět všechny podobnosti a dospěl k tomu, že je to skutečně ta osoba, Určitá osoba. Neměl jsem příliš slov, tak jsem se rozloučil a odešel domů.
Věřte, že teď když už jsem si uvědomil, že nemá smysl se zajímat o člověka, o kterém nic nevím. Tohle celé pro mě byla nepříjemná situace a stále je. Protože náhle o té osobě vím dostatek a tudíž už mám bohužel i oprávněný zájem. Protože musím říci, že dle toho, co jsem se dozvěděl, mi ta osoba dost vyhovuje a zaujímá. Což je obrovský problém, protože teď už to není nevědomost, ta nevinná, kdy jen spekulujete, jaká by daná osoba mohla být. Teď se to změnilo k tomu, že já už hodně vím, jaká daná osoba je. Už se na ni nemohu koukat jen s nejistotou a s tím, že ji stejně neznám.
Už se na Určitou osobu nemohu dívat tak nejasně. Už je to jiný pohled. A tu roli, co hraje, ta už je pro mě jen malinký zlomek toho, kým je. Už pod tím vidím úplně jinou osobu, která je pro mě mnohem přitažlivější než ta, co byla jen tím pouhým zlomkem.
Jenže teď, celé se to akorát zhoršilo, protože já nikdy nepoznám danou osobu. Vždy to bude jen v postavení profesionálním a tím to končí. A tyhle detaily mi to celé jen stěžují.. Nevím, jak se zachovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat